„Bolest obětí a jejich rodin je také naší bolestí, a proto je třeba, abychom znovu zdůraznili své odhodlání zabezpečit ochranu mladistvých i dospělých osob v situaci ohrožení.“
Papež František
Bohužel i církev musí čelit případům sexuálního zneužívání nezletilých a zranitelných, které jsou nejen těžkým hříchem, ale i velkým zločinem, a svojí podstatou jdou zcela proti poslání a učení církve.
Papež František označil tři možnosti zneužívání:
Církev řeší tuto problematiku celosvětově a k tomu byla zřízena v roce 2013 Papežská komise na ochranu nezletilých. Papež František vydal dva apoštolské listy motu proprio Jako milující matka (Come una madre amorevole) a Vy jste světlo světa (Vos estis lux mundi)
Dopady zneužívání poznamenají celou osobnost člověka, můžeme je rozdělit na psychologické, fyzické, psychosociální a duchovní. Kdo má zkušenost se zneužíváním, potřebuje přijetí, naslouchání, pochopení a podporu. Nestačí jen omluva či žádost o odpuštění ze strany viníka, ale konkrétní pomoc ze strany církve. Zranění bývá často ukryté hluboko v nevědomí, ozývá se mnohdy až po mnoha letech. Důvodem bývá strach z pachatele i z odsouzení.
Jednotlivé diecéze takovéto případy řeší na základě společného dokumentu Instrukce o postupu biskupů a vyšších představených při předběžném šetření některých trestných činů proti 6. přikázání Desatera na území ČR.
Česká biskupská konference se společně s konferencemi vyšších řeholních představených zřídila Kontaktní místo pro ochranu nezletilých a zranitelných, jehož cílem je zprostředkovat péči a pomoc nezletilým a zranitelným osobám, které se staly obětí zneužití duchovním či laikem v rámci činnosti církve.
Datum publikace: 30.3.2026 v 11:05
Naslouchat konkrétním příběhům, ale také společně hledat cesty k bezpečnější církvi. To byl dvojí cíl v pořadí již šestého setkání arcibiskupa Josefa Nuzíka s lidmi, kteří si nesou bolestné trauma ze zneužívání v církvi. Uskutečnilo se v Olomouci v sobotu před Květnou nedělí, 28. března 2026. Program zahájila společná modlitba a mše svatá v kostele sv. Anny vedle katedrály. Arcibiskup Nuzík během ní vyšel ze čtení daného dne, textu proroka Ezechiela, který hovoří o vnitřní proměně a očištění národa. „Jsem přesvědčen, že podobný proces proměny a očištění probíhá také v církvi v souvislosti s řešením otázek zneužívání. Každé takové shromáždění, jaké prožíváme i dnes, je projevem lítosti nad tím, co se stalo. Zároveň je to další krok v neustálé snaze posilovat prevenci, aby se narušená důvěra ve službu církve a kněží mohla zase obnovit,“ uvedl a zdůraznil přitom, že vedle lidského snažení a omluvy, kterou vůči všem obětem při této příležitosti znovu zopakoval, je zapotřebí také upřímná touha po uzdravení, které přichází skrze Boha.V přímluvách, které pro tuto bohoslužbu připravili lidé ze spolku Někdo Ti uvěří, pomáhajícího obětem zneužívání v církvi, pak všichni zúčastnění prosili nejen za zneužité, ale i za ty, kdo je doprovázejí, za představitele církve a všechny, kteří se podílejí na vyšetřování případů, a také za pachatele, aby nahlédli hrůzu toho, co spáchali, a s důvěrou v Boží milosrdenství přijali odpovědnost za své skutky.Jít s každým jeho tempemNásledná diskuze v nedaleké restauraci U Kristýna otevřela konkrétní témata. Arcibiskup Nuzík nejprve zmínil logo kontaktního místa olomoucké arcidiecéze pro oběti zneužívání a jeho heslo „Jsme na jedné lodi“. „Zbavit se tohoto zla musíme všichni společně. Loď tu ale není od toho, abychom stáli ve stojatých vodách, loď nás má posunout: všechny společně v tom, jak dál posilovat prevenci, a individuálně v tom, jak přes všechna zranění, bolest a tíhu spáchaného zla směřovat k uzdravení,“ řekl a dodal: „Chceme každému pomoci, aby našel sílu a nedovolil minulé bolesti být tím jediným, co určuje jeho budoucnost.“Ze strany přítomných obětí zazněl mimo jiné silný apel na včasnou a automatickou nabídku terapie, protože právě okamžitá pomoc odborníka může zabránit tomu, aby člověk „propadl sítem“ a zůstal se svým traumatem izolován mimo společnost.To potvrdil také arcibiskup Nuzík. „Uvědomil jsem si, že pokud zůstaneme u všeobecného pohledu, vlastně nic neřešíme. Teprve až když sestoupíme k pohledu jednotlivce, můžeme hledat řešení, ale také objevit skutečně bolestné místo. Univerzální recept neexistuje a my musíme jít s každým člověkem jeho tempem a individuálně,“ shrnul. Připustil přitom, že církev se i skrze tato setkávání postupně učí jít kupředu. Po fázi, kdy bylo nutné se zabývat právní rovinou, a následném budování sítě doprovázení skrze kontaktní místo nyní přichází další náročná rovina, práce s pachateli.Od modlitby ke konkrétním činůmTéma ochrany obětí přitom v Olomouci rezonovalo v uplynulém týdnu opakovaně. V úterý 24. března se uskutečnil další kněžský den, tentokrát zaměřený na praxi a prevenci právě v oblasti zneužívání. Mezi přednášejícími vystoupil církevní právník P. Libor Botek, advokát Daniel Bartoň, sexuolog Peter Kepič a také Anna Ptáčková a Marek Drábek ze spolku Někdo Ti uvěří. Kněží tak byli obsáhle informováni o sexuálních poruchách, posttraumatických reakcích i hranicích sexuálního a duchovního zneužití.A na Květnou neděli uplynul přesně půlrok od chvíle, kdy arcibiskupství otevřelo své kontaktní místo pro oběti zneužívání. To je určeno všem, kdo se v prostředí církve setkali s nevhodným chováním nebo některou z forem zneužívání – ať už jako přímé oběti, svědci, příbuzní nebo jejich blízcí. Služba vyslechne a předá informace, jak v dané věci postupovat, nenahrazuje ale orgány, které zneužívání řeší z titulu své funkce – tedy zejména církevní soud nebo orgány činné v trestním řízení. Komunikace probíhá anonymně a nejprve po e-mailu na adrese pomocobetem@ado.cz, všichni zapojení odborníci jsou vázáni mlčenlivostí, a pokud dojde na osobní setkání, koná se v diskrétní poradenské místnosti v centru Olomouce. Kontaktní místo zveřejnilo i leták s podrobnými informacemi, jak zneužívání rozpoznat a jak postupovat v případě, že se s ním někdo setká.„Jsem rád, že se v arcidiecézi podařilo vytvořit prostor, kde se lidé mohou bezpečně ozvat a svěřit se s tím, co prožili,“ uvedl arcibiskup Nuzík. Církev podle něj musí nejen umět spáchané zlo pojmenovat, ale také nabídnout pomoc těm, kteří se cítí zranění. „Kontaktní místo poskytuje bezpečné prostředí, kde jsou tito lidé vyslyšeni a kde se jim dostává první podpory i nasměrování na ty, kdo se jim mohou věnovat,“ dodal.
Datum publikace: 23.3.2026 v 08:48
Papežská komise pro ochranu nezletilých uzavřela své jarní plenární zasedání, které se uskutečnilo ve dnech 16.–20. března v Římě. Pětidenní jednání bylo věnováno reflexi dosavadní práce, otevřenému dialogu i hledání konkrétních kroků k posílení ochranných mechanismů v celosvětové církvi. Zástupci z různých částí světa se soustředili především na podporu obětí, vytváření globálních standardů a prohlubování spolupráce napříč všemi úrovněmi církevního života. V úvodu vyjádřili vděčnost papeži Lvu XIV. za jeho vedení a důraz na ochranu důstojnosti každého dítěte i zranitelného člověka. Samotnému zasedání předcházela také audience u Svatého otce.V kontextu pokračujících globálních konfliktů komise zdůraznila naléhavou potřebu větší spolupráce, naslouchání a pokory. Její předseda, arcibiskup Thibault Verny, upozornil na nezbytnost sdílené odpovědnosti a systematické podpory místních církví při vytváření bezpečného prostředí.Jedním z klíčových témat bylo zapojení obětí a osob, které zažily zneužívání. Komise opakovaně zdůraznila, že právě jejich zkušenost musí být výchozím bodem všech přijatých opatření. Nedávné případy zneužívání označila za bolestnou připomínku selhání, k nimž v církvi došlo.Významná část jednání byla věnována přípravě univerzálních směrnic, které mají být srozumitelné, praktické a uplatnitelné v různých kulturních kontextech. Dokument by měl být předložen papeži ještě v průběhu letošního roku.Komise rovněž zhodnotila pokrok iniciativy Memorare, jež v současnosti podporuje 18 místních církví. Pozitivní posun zaznamenala zejména v Africe a Latinské Americe, přetrvávají však problémy spojené s nedostatkem zdrojů a nedostatečnou mírou odpovědnosti.Výroční zpráva komise se postupně stává nejen nástrojem podpory, ale i kontroly. Upozorňuje na regionální rozdíly, nedostatky v dostupnosti dat i přetrvávající legislativní výzvy.Závěr jednání patřil novým hrozbám, zejména problematice online zneužívání a dalším formám zranitelnosti. Komise zdůraznila, že ochrana v digitálním prostoru se musí stát jednou z nejvyšších priorit, a to s ohledem na rostoucí rizika, jimž jsou děti a zranitelné osoby vystaveny.Zdroj: web Tutela minorum
Datum publikace: 16.3.2026 v 13:55
Prevence zneužívání není volitelným úkolem, ale podstatnou součástí poslání církve – připomněl Lev XIV. při audienci pro Papežskou komisi pro ochranu nezletilých. Zdůraznil, že každý krok na této cestě je krokem směrem ke Kristu a k více evangelní a autentičtější církvi. Jak řekl Svatý otec, prevence zneužívání je náročná, tichá a obtížná služba, která je však nezbytná pro život církve a budování skutečné kultury péče. Papež František vědomě zařadil Komisi mezi instituce Římské kurie, „aby připomněl celé církvi, že prevence zneužívání není volitelným úkolem, ale konstitutivním rozměrem poslání církve“. Nejde jen o postupy, ale o novou kulturu péče Papež zdůraznil, že prevence zneužívání „nikdy není jen souborem protokolů či postupů. Jde o pomoc při formování kultury péče v celé církvi, v níž ochrana nezletilých a osob v obtížné situaci není vnímána jako povinnost vnucená zvenčí, ale jako přirozený projev víry. To vyžaduje proces obrácení, v němž nasloucháme utrpení druhých, a to nás vede k jednání“. Zkušenosti poškozených nás učí pokoře Lev XIV. zdůraznil, že zkušenosti poškozených musejí být nezbytnými referenčními body. Ačkoli jsou bolestivé a není snadné je poslouchat, odhalují pravdu a učí pokoře. Tímto způsobem se otevírá také důvěryhodná cesta k naději a obnově. Odpovědnost biskupů a řeholních představených Papež připomněl také odpovědnost místních biskupů a řeholních představených. Naslouchání obětem a jejich podpora se musí konkrétně projevit v každé církevní komunitě a instituci, a to i díky pomoci Papežské komise pro ochranu nezletilých. „Vaše poslání,“ řekl Svatý otec, „nespočívá v zavedení formálního procesu, ale je znamením společenství a společné odpovědnosti.“ „Ochrana nezletilých a lidí, kteří se ocitli v obtížné situaci,“ řekl na závěr papež, „není izolovanou oblastí církevního života, ale dimenzí, která prostupuje pastorační činnost, formaci, správu a disciplínu. Každý krok vpřed na této cestě je krokem ke Kristu a k více evangelní a autentičtější církvi.“
