„Bolest obětí a jejich rodin je také naší bolestí, a proto je třeba, abychom znovu zdůraznili své odhodlání zabezpečit ochranu mladistvých i dospělých osob v situaci ohrožení.“
Papež František
Bohužel i církev musí čelit případům sexuálního zneužívání nezletilých a zranitelných, které jsou nejen těžkým hříchem, ale i velkým zločinem, a svojí podstatou jdou zcela proti poslání a učení církve.
Papež František označil tři možnosti zneužívání:
Církev řeší tuto problematiku celosvětově a k tomu byla zřízena v roce 2013 Papežská komise na ochranu nezletilých. Papež František vydal dva apoštolské listy motu proprio Jako milující matka (Come una madre amorevole) a Vy jste světlo světa (Vos estis lux mundi)
Dopady zneužívání poznamenají celou osobnost člověka, můžeme je rozdělit na psychologické, fyzické, psychosociální a duchovní. Kdo má zkušenost se zneužíváním, potřebuje přijetí, naslouchání, pochopení a podporu. Nestačí jen omluva či žádost o odpuštění ze strany viníka, ale konkrétní pomoc ze strany církve. Zranění bývá často ukryté hluboko v nevědomí, ozývá se mnohdy až po mnoha letech. Důvodem bývá strach z pachatele i z odsouzení.
Jednotlivé diecéze takovéto případy řeší na základě společného dokumentu Instrukce o postupu biskupů a vyšších představených při předběžném šetření některých trestných činů proti 6. přikázání Desatera na území ČR.
Česká biskupská konference se společně s konferencemi vyšších řeholních představených zřídila Kontaktní místo pro ochranu nezletilých a zranitelných, jehož cílem je zprostředkovat péči a pomoc nezletilým a zranitelným osobám, které se staly obětí zneužití duchovním či laikem v rámci činnosti církve.
Datum publikace: 13.6.2026 v 12:54
Papež Lev schválil nové stanovy Papežské komise pro ochranu nezletilých, aktualizované v souladu s konstitucí Praedicate Evangelium. Stanovy kladou důraz na přístup založený na naslouchání obětem a poškozeným, vysvětlují vztah komise k ostatním dikasteriím a posilují její roli při prosazování transparentnosti a osvědčených postupů v oblasti ochrany nezletilých na globální úrovni. Tiskové středisko Svatého stolce dnes zveřejnilo aktualizované stanovy Papežské komise pro ochranu nezletilých, které papež Lev XIV. schválil „ad experimentum“, na zkušební období tří let. Nová statuta posilují trvalé úsilí církve o ochranu nezletilých a zranitelných osob po celém světě. Předchozí stanovy pocházely z roku 2015 a po vyhlášení apoštolské konstituce Praedicate Evangelium v březnu 2022, bylo nutné přizpůsobit statuta nové struktuře římské kurie stanovené touto konstitucí. Arcibiskup Verny: Začlenit ochranu nezletilých a zranitelných do života církve „Stanovy představují důležitý krok k prohloubení naší společné odpovědnosti za ochranu a péči o nejzranitelnější,“ zdůrazňuje předseda komise, arcibiskup Thibault Verny. Jak dodává, nový statutární dokument vychází ze zkušenosti naslouchání obětem, reflektuje názory odborníků a zkušenosti místních církví. „Znovu potvrzují, že ochrana zůstává ústřední prioritou.“ Nové stanovy posilují roli Komise v prosazování postupů ochrany v celé všeobecné církvi a dále vykládají její mandát, strukturu a způsob fungování. Jejich aktualizace je součástí širšího úsilí Svatého stolce zajistit, aby byla ochrana plně integrována do života a struktur církve. Úloha Komise: Poradenský orgán Svatého otce V prvních článcích je definováno, že Komise poskytuje Svatému otci poradenství v oblasti ochrany dětí a zranitelných osob před zneužíváním (čl. 2 odst. 1) a podává mu zprávy přímo prostřednictvím jejího předsedy (čl. 1 odst. 2). Komise působí v rámci Dikasteria pro nauku víry a úzce s ním spolupracuje na výměně informací, vývoji metod ochrany, přípravě výroční zprávy a na vzdělávacích programech. Předseda nebo sekretář jsou členy Dikasteria pro nauku víry a jeden nebo více úředníků tohoto Dikasteria působí jako pozorovatelé na plenárních zasedáních Komise (čl. 3). Úkolem komise je poskytovat orientaci pro službu univerzální církve prostřednictvím podpory odpovědnosti na úrovni místních církví a kompetencí dikasterií Římské kurie v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob. Kompetence: Hlášení, naslouchání a zasvěcený život Komise pomáhá místním církvím a podporuje jejich odpovědnost na místní úrovni (čl. 2 odst. 3 a čl. 6 odst. 1–3) při rozvoji stabilních a přístupných systémů hlášení i při zřizování center pro naslouchání na regionální a národní úrovni. Úkolem těchto center je přijímat, naslouchat a doprovázet oběti, a zároveň chránit důvěrnost, osobní údaje a práva všech zúčastněných osob. Komise se může podílet průběhu návštěv ad limina ve spolupráci s Dikasteriem pro nauku víry a v souladu s postupy jím stanovenými (čl. 2 odst. 4). Komise rovněž podporuje zasvěcený život prostřednictvím konferencí vyšších představených, cenných partnerů ve formaci, šíření osvědčených postupů a koordinaci zaměřené na podporu odpovědnosti představených a vlastního práva každého institutu (čl. 2 odst. 5; čl. 5 odst. 1). Výroční zpráva Komise má za úkol vypracovat výroční zprávu o církevních politikách a postupech v oblasti ochrany, která je sestavena za přispění dikasterií a místních církevních orgánů a po konzultaci se Státním sekretariátem je předložena Svatému otci, aby schválil její zveřejnění (čl. 2 odst. 6; čl. 7 odst. 1, 8 a 9). Výroční zpráva popisuje situaci v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob v celosvětové církvi, přičemž rozlišuje ověřené politiky, deklarované postupy, obdržené informace, systémové problémy a doporučení. Spolupráce s Římskou kurií Komise spolupracuje s dikasterii Římské kurie v otázkách ochrany a v koordinaci se Státním sekretariátem (čl. 2 odst. 7) může předkládat doporučení prefektům jednotlivých dikasterií. V případě opakovaných porušení nebo závažných nedostatků v místních systémech ochrany může Komise předat své hodnocení přímo příslušnému dikasteriu, které má rozhodovací pravomoc odpovídající jeho funkci (čl. 6 odst. 4). Univerzální rámec ochrany Komise prosazuje společný rámec zásad ochrany nezletilých a zranitelných osob prostřednictvím harmonizace místních směrnic s pokyny Svatého stolce. Tyto zásady jsou definovány a uplatňovány na místní úrovni s přihlédnutím ke specifikům různých kontextů a platným občanským předpisům (čl. 2 odst. 2; čl. 5 odst. 2). Struktura komise Komisi tvoří maximálně 23 členů a v jejím čele stojí předseda, všichni jsou jmenováni papežem. Předsedovi asistuje sekretář, který je členem komise (čl. 8). Komise se schází dvakrát ročně na plenárním zasedání a pracuje kolegiálně pod vedením předsedy (čl. 9). Zahrnuje regionální skupiny a studijní skupiny (čl. 10). Předsedovi a sekretáři pomáhá a radí výkonná rada, stálý orgán složený z předsedy, sekretáře a tří komisařů vybraných z řad členů komise a úředníků Svatého stolce, kteří jsou v jejích službách. Výkonná rada může rovněž využít služeb dvou externích členů, kteří jsou odborníky na finanční a administrativní záležitosti (čl. 11). Komise může pro plnění svého mandátu využít také služeb regionálních poradců (čl. 12). Úplné znění aktualizovaných stanov je k dispozici v italštině na webové stránce: press.vatican.va.
Datum publikace: 10.6.2026 v 19:00
Papež Lev XIV. se v pondělí 8. června během své apoštolské cesty do Španělska setkal v budově apoštolské nunciatury v Madridu s několika oběťmi sexuálního zneužívání spáchaného ze strany duchovních. Setkání, které trvalo téměř hodinu, se zúčastnili také pracovníci církve, kteří dlouhodobě doprovázejí oběti a pomáhají jim na cestě k uzdravení. Účastníci setkání se s papežem podělili o své bolestné osobní zkušenosti a zároveň předložili konkrétní podněty, jak může církev účinněji reagovat na případy zneužívání a lépe podporovat ty, kteří byli zraněni. Svatý otec jim naslouchal s velkou pozorností a blízkostí a ujistil je o své solidaritě i o podpoře celé církevní komunity.Papež zároveň zdůraznil své odhodlání předložené návrhy zohlednit v dalším úsilí církve v oblasti ochrany nezletilých a zranitelných osob. Vyjádřil přání, aby církev byla skutečně bezpečným a duchovně zdravým prostředím, kde mohou lidé nalézt útěchu, podporu a uzdravení svých ran.Téma ochrany obětí a prevence zneužívání zaznělo také při dopoledním setkání papeže s biskupy Španělska. Lev XIV. připomněl, že mezi nejbolestnější setkání patří právě setkání s těmi, kteří byli zraněni osobami, od nichž očekávali péči a ochranu, tedy ze strany kněží.„Tváří v tvář této bolestné skutečnosti je církevní společenství povoláno odpovídat nasloucháním, pravdou, spravedlností, nápravou a stále silnějším závazkem k prevenci a péči,“ uvedl papež. Zdůraznil, že každý zraněný člověk musí najít upřímné naslouchání, přijetí, ochranu a skutečnou cestu k uzdravení.Setkání s oběťmi bylo jedním z nejvýznamnějších momentů papežovy návštěvy Španělska a potvrdilo jeho odhodlání pokračovat v úsilí o ochranu nezletilých a zranitelných osob, podporu obětí a budování prostředí, v němž nebude pro jakoukoli formu zneužívání místo.Zdroj: ZENIT
Datum publikace: 3.6.2026 v 09:16
Francouzský parlament odmítl návrh, který by kněze zavazoval oznamovat informace získané ve svátosti smíření. Debata se rozvinula v souvislosti s kauzou zneužívání ve škole Bétharram a znovu otevřela otázku vztahu mezi ochranou nezletilých a náboženskou svobodou. Návrh vznikl po zveřejnění stovek obvinění souvisejících s katolickou školou vedenou Kongregací kněží Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Bétharramu. V rámci připravované legislativy zaměřené na ochranu nezletilých a prevenci násilí ve vzdělávacích institucích se objevilo ustanovení, které by zrušilo dosavadní výjimku pro duchovní týkající se informací získaných při výkonu jejich služby. Pokud by bylo schváleno, mohli by být kněží nuceni oznamovat skutečnosti sdělené při zpovědi, pokud by se týkaly zneužívání nezletilých.Po rozsáhlé parlamentní debatě však poslanci toto ustanovení z návrhu zákona odstranili. Samotný zákon byl následně schválen jednomyslně.Katolická církev ve Francii výsledek přivítala, zároveň však zdůraznila, že ochrana dětí a pomoc obětem zůstávají její prioritou. Od zveřejnění zprávy Nezávislé komise pro sexuální zneužívání v církvi (CIASE) v roce 2021 zavedly francouzské diecéze, katolické školy i další církevní organizace řadu preventivních opatření, vzdělávacích programů a postupů pro oznamování případů zneužívání.Obavy církevních představitelů se však soustředily na jinou otázku – zda může stát požadovat po kněžích porušení zpovědního tajemství. Podle nich není zpovědní tajemství privilegiem kněží, ale právem věřících. V katolickém pojetí totiž zpověď není pouze důvěrným rozhovorem, ale svátostí, při níž člověk vyznává své hříchy před Bohem a kněz zde vystupuje jako služebník svátosti. Církevní právo ukládá za přímé porušení zpovědního tajemství nejpřísnější kanonické tresty bez ohledu na závažnost vyznaného hříchu či totožnost kajícníka.Zpovědní tajemství bylo formálně zakotveno již na IV. lateránském koncilu v roce 1215 a přečkalo staletí politických i společenských změn. I v obdobích výrazného napětí mezi církví a státem ve Francii zůstávalo právně i kulturně respektovanou součástí náboženského života.Diskuse proto přesahuje rámec jedné právní normy. Dotýká se širších otázek svobody svědomí, náboženské svobody a role náboženství ve veřejném prostoru. Zastánci zrušení zpovědního tajemství argumentují potřebou maximální ochrany zranitelných osob. Jeho obhájci naopak upozorňují, že zpověď může být někdy prvním místem, kde oběti zneužívání najdou odvahu promluvit nebo kde pachatelé začnou čelit odpovědnosti za své jednání. Ztráta důvěry v důvěrnost svátosti by podle nich mohla tuto možnost uzavřít.Biskup Matthieu Rougé z Nanterre v této souvislosti zdůraznil, že církev neusiluje o vyjmutí z občanského práva. Mimo rámec svátosti smíření francouzské diecéze stále více spolupracují se státními orgány a institucemi na ochranu dětí. Podle představitelů církve však nelze zaměňovat povinnost chránit nezletilé se zpovědním tajemstvím, protože jde o dvě odlišné oblasti.Ačkoli odstranění sporného ustanovení zatím zabránilo přímému střetu mezi státem a církví, mnozí pozorovatelé se domnívají, že debata tím nekončí. Podobné otázky se ve Francii objevují opakovaně a lze očekávat, že se budou vracet i v budoucnu.Zdroj. Zenit
