„Pro mě je důležité slyšet hlas obětí také přímo. Tito lidé v sobě nesou hlubokou bolest a já cítím jako povinnost jim naslouchat, být jim nablízku a pomáhat jim hledat cesty k uzdravení,“ uvedl arcibiskup Nuzík. Setkání zahájila adorace před Nejsvětější svátostí, při které zněly prosby za to, aby oběti překonaly strach, nedůvěru a beznaděj, dokázaly se svěřit se svou zkušeností a dostalo se jim přijetí, pochopení, omluvy a pomoci, aby pachatelé došli k pochopení pravdy a k lítosti nad spáchanými skutky a nedostali příležitost dále ubližovat a aby se biskupové opravdově zajímali o zkušenosti obětí a spolupracovali s nimi.
Během následné mše svaté, při které koncelebroval mimo jiné P. Marek Drábek OPraem., který se pomoci obětem zneužívání dlouhodobě věnuje, arcibiskup Nuzík hned v úvodním úkonu kajícnosti prosil Boha za to, aby „zahladil a napravil všechno, co z naší strany bylo nedokonalé a ze strany druhých bolestné“. Ve své homilii pak upozornil, že církev se vydala na cestu, jak se „přijetím obětí a jejich svědectvím očistit od hanebností, které páchali její služebníci. Církev chce léčit vzniklé rány a bolesti a zasazovat se o to, aby se nic takového neopakovalo,“ zdůraznil s tím, že i když se už některé kroky podařilo vykonat, mnohé úkoly v tomto procesu ještě na uskutečnění čekají. „Chci, aby tento proces pokračoval a přinášel užitek a uzdravení. Kéž do něj každý z nás dokážeme vnášet ze sebe to nejlepší,“ uzavřel arcibiskup Nuzík svou promluvu.
Důvěra se rodí postupně
Po skončení bohoslužby se účastníci přesunuli do sousedních prostor Charity. Během asi dvouhodinového rozhovoru mimo jiné ocenili kající gesto, které arcibiskup Nuzík vykonal 23. března 2025 v katedrále, ale také pravidelnost a kontinuitu těchto setkání, k nimž olomoucký arcibiskup zve oběti zneužívání každého půl roku již od podzimu roku 2023. Důvěra, jak připomněli, totiž nevzniká z jednorázových gest a akcí, ale vyžaduje čas, prostor a ochotu vydržet. „Teprve když oběť cítí důvěru, že ji v církvi chce někdo slyšet, nebojí se o svém utrpení a o spáchaném zlu mluvit,“ zaznělo z úst jedné účastnice.
Řeč se vedla mimo jiné o tom, jak bolestné je potkávat v rámci církve duchovní podezřelé ze spáchání tohoto trestného činu a čekat někdy i roky na to, než se podané oznámení vyšetří. „Dlouhé trvání případů je problémem nejen církevní justice, trpí tím i civilní soudy. Máme sice nejlepší vůli vše rychle vyšetřit, nemůžeme ale rezignovat na zákonné postupy a také obviněný musí dostat prostor pro obhajobu,“ shrnul přítomný zástupce olomouckého církevního soudu P. Jiří Zámečník.
Ze strany oběti zazněla také výzva k větší edukaci. „Je třeba vzdělávat děti a dospívající, aby poznali nevhodné chování a věděli, co si k nim nikdo nesmí dovolit. Je třeba emancipace potenciálních obětí, aby poznaly agresora. A taky je třeba kněze vzdělávat, aby uměli s oběťmi mluvit a jejich slova nezlehčovali,“ padlo při setkání.
Arcibiskup Nuzík mimo jiné upozornil na problém spočívající v tom, že o mnoha kauzách se sice mezi věřícími mluví a má se za to, že „o tom všichni vědí“, s konkrétním oznámením ale nikdo nepřijde. „Informace, které jedna paní povídala, k zahájení procesu ani k postavení kněze mimo službu nestačí – za oznámení se musí někdo postavit,“ doplnil a apeloval na všechny, aby se nebáli v zájmu ochrany všech zranitelných vykročit ze své komfortní zóny a každý problém nahlásit oficiální cestou, aby ho bylo možné prošetřit. Zmínil také, že se v posledních dnech setkal se zástupcem spolku Někdo ti uvěří. „Jak individuální rozhovory, tak tato společná setkání mi pomáhají pochopit, co vás trápí a jak vám můžeme pomoci,“ uzavřel.
Datum publikace: 14.4.2025 v 15:42
Sedm osob přijalo pozvání arcibiskupa Josefa Nuzíka a v sobotu před Květnou nedělí, 12. dubna 2025, se v prostorách Arcidiecézní charity Olomouc zúčastnilo jeho setkání s oběťmi zneužívání. „Pro mě je důležité slyšet hlas obětí také přímo. Tito lidé v sobě nesou hlubokou bolest a já cítím jako povinnost jim naslouchat, být jim nablízku a pomáhat jim hledat cesty k uzdravení,“ uvedl arcibiskup Nuzík. Setkání zahájila adorace před Nejsvětější svátostí, při které zněly prosby za to, aby oběti překonaly strach, nedůvěru a beznaděj, dokázaly se svěřit se svou zkušeností a dostalo se jim přijetí, pochopení, omluvy a pomoci, aby pachatelé došli k pochopení pravdy a k lítosti nad spáchanými skutky a nedostali příležitost dále ubližovat a aby se biskupové opravdově zajímali o zkušenosti obětí a spolupracovali s nimi.Během následné mše svaté, při které koncelebroval mimo jiné P. Marek Drábek OPraem., který se pomoci obětem zneužívání dlouhodobě věnuje, arcibiskup Nuzík hned v úvodním úkonu kajícnosti prosil Boha za to, aby „zahladil a napravil všechno, co z naší strany bylo nedokonalé a ze strany druhých bolestné“. Ve své homilii pak upozornil, že církev se vydala na cestu, jak se „přijetím obětí a jejich svědectvím očistit od hanebností, které páchali její služebníci. Církev chce léčit vzniklé rány a bolesti a zasazovat se o to, aby se nic takového neopakovalo,“ zdůraznil s tím, že i když se už některé kroky podařilo vykonat, mnohé úkoly v tomto procesu ještě na uskutečnění čekají. „Chci, aby tento proces pokračoval a přinášel užitek a uzdravení. Kéž do něj každý z nás dokážeme vnášet ze sebe to nejlepší,“ uzavřel arcibiskup Nuzík svou promluvu.Důvěra se rodí postupněPo skončení bohoslužby se účastníci přesunuli do sousedních prostor Charity. Během asi dvouhodinového rozhovoru mimo jiné ocenili kající gesto, které arcibiskup Nuzík vykonal 23. března 2025 v katedrále, ale také pravidelnost a kontinuitu těchto setkání, k nimž olomoucký arcibiskup zve oběti zneužívání každého půl roku již od podzimu roku 2023. Důvěra, jak připomněli, totiž nevzniká z jednorázových gest a akcí, ale vyžaduje čas, prostor a ochotu vydržet. „Teprve když oběť cítí důvěru, že ji v církvi chce někdo slyšet, nebojí se o svém utrpení a o spáchaném zlu mluvit,“ zaznělo z úst jedné účastnice.Řeč se vedla mimo jiné o tom, jak bolestné je potkávat v rámci církve duchovní podezřelé ze spáchání tohoto trestného činu a čekat někdy i roky na to, než se podané oznámení vyšetří. „Dlouhé trvání případů je problémem nejen církevní justice, trpí tím i civilní soudy. Máme sice nejlepší vůli vše rychle vyšetřit, nemůžeme ale rezignovat na zákonné postupy a také obviněný musí dostat prostor pro obhajobu,“ shrnul přítomný zástupce olomouckého církevního soudu P. Jiří Zámečník.Ze strany oběti zazněla také výzva k větší edukaci. „Je třeba vzdělávat děti a dospívající, aby poznali nevhodné chování a věděli, co si k nim nikdo nesmí dovolit. Je třeba emancipace potenciálních obětí, aby poznaly agresora. A taky je třeba kněze vzdělávat, aby uměli s oběťmi mluvit a jejich slova nezlehčovali,“ padlo při setkání.Arcibiskup Nuzík mimo jiné upozornil na problém spočívající v tom, že o mnoha kauzách se sice mezi věřícími mluví a má se za to, že „o tom všichni vědí“, s konkrétním oznámením ale nikdo nepřijde. „Informace, které jedna paní povídala, k zahájení procesu ani k postavení kněze mimo službu nestačí – za oznámení se musí někdo postavit,“ doplnil a apeloval na všechny, aby se nebáli v zájmu ochrany všech zranitelných vykročit ze své komfortní zóny a každý problém nahlásit oficiální cestou, aby ho bylo možné prošetřit. Zmínil také, že se v posledních dnech setkal se zástupcem spolku Někdo ti uvěří. „Jak individuální rozhovory, tak tato společná setkání mi pomáhají pochopit, co vás trápí a jak vám můžeme pomoci,“ uzavřel.
Datum publikace: 5.4.2025 v 13:24
Theodore Edgar McCarrick, bývalý washingtonský arcibiskup, který byl propuštěn z duchovního stavu kvůli zneužívání dospělých a nezletilých, zemřel v pátek 4. dubna po dlouhé nemoci ve věku 94 let. McCarrick byl dlouhá léta významnou osobností americké církve. Před vedením washingtonské arcidiecéze působil jako pomocný biskup v New Yorku, biskup v Metuchenu ve státě New Jersey a arcibiskup v Newarku ve státě New Jersey. V roce 2018 byl obviněn ze zneužívání dospělých - zejména seminaristů - a nezletilých a byl suspendován a divinis (kanonický trest zbavující právo vykonávat kněžskou službu). V témže roce podal tehdejší kardinál rezignaci na členství v kolegiu kardinálů. Papež František zavázal bývalého kardinála k životu v modlitbě a pokání, dokud nebude dokončen řádný kanonický proces.V únoru 2019 tehdejší Kongregace pro nauku víry oznámila, že McCarrick byl propuštěn z duchovního stavu, a prohlásila, že byl shledán vinným z trestného činu svádění ve svátosti smíření a porušení šestého přikázání u nezletilých a dospělých s přitěžující okolností zneužití moci. Papež František definitivní povahu rozhodnutí potvrdil.V roce 2020 vyústilo vatikánské vyšetřování, které povolil sám papež a které provedl Státní sekretariát, v podrobnou zprávou, jež poskytla informace o McCarrickově zneužívání z 80. a 90. let minulého století. Zpráva rovněž identifikovala případy částečných a neúplných informací, které tehdejšímu arcibiskupovi umožnily převzít vedení washingtonské arcidiecéze.Zdroj: Vatican News, anglická sekce
Datum publikace: 1.4.2025 v 12:32
Lurdský biskup Jean-Marc Micas rozhodl o zakrytí mozaik kontroverzního kněze a umělce Marka Rupnika na dveřích baziliky Panny Marie Růžencové. Zároveň vyjádřil přání, aby byly v budoucnu zcela odstraněny. Tento krok přichází jako reakce na bolest obětí sexuálního zneužívání v církvi. Biskup Jean-Marc Micas z diecéze Tarbes a Lourdes označil tento krok za „druhou etapu“ na cestě řešení přítomnosti Rupnikových děl ve svatyni. Prvním krokem bylo rozhodnutí z července 2024, kdy nařídil, aby mozaiky nebyly v noci osvětleny během růžencových procesí. „Znáte můj postoj k přítomnosti těchto mozaik na dveřích baziliky. Společně s mými spolupracovníky jsme dospěli k názoru, že je třeba učinit další symbolický krok, který usnadní vstup do baziliky těm, kdo kvůli tomuto umění dnes nemohou její práh překročit,“ uvedl biskup Micas ve svém prohlášení.Rupnikovy mozaiky, vytvořené ve spolupráci s jeho uměleckým a teologickým týmem Centro Aletti v Římě, byly na dveře baziliky Panny Marie Růžencové, tzv. dolní lurdské baziliky, instalovány v roce 2008. Zobrazují tajemství růžence světla se svatební hostinou v Káně uprostřed. Nad jedním z obloukových panelů je umístěn Rupnikův charakteristický podpis s červenou tečkou. Zahalení dveří začalo 31. března, kdy byly překryty boční vstupy. V nejbližších dnech budou zakryty i hlavní dveře. Pokrývky jsou žluté, ozdobené drobnými křížky a nápisem: „S Marií, poutníci naděje 2025“. Biskup uvedl, že průchod těmito dveřmi má být symbolickým okamžikem v rámci Jubilea naděje 2025, kdy svatyně v Lurdech je jedním ze dvou míst diecéze, kde poutníci mohou získat plnomocné odpustky. V květnu 2023 byla zřízena zvláštní diecézní komise, která má doporučit další postup. Biskup Micas v červenci 2024 prohlásil, že jeho osobním názorem je úplné odstranění mozaik, ale že rozhodnutí je třeba činit s rozvahou a v dialogu s příslušnými institucemi.„Postupujeme pozvolna, v klidu a s ohledem na oběti, na církev, na Lurdy a jejich poselství,“ uvedl biskup 31. března. Dodal, že další kroky budou konzultovány s komisí, aby nebyly činěny pod tlakem veřejného mínění. Rozhodnutí biskupa přivítala také Marlene Watkinsová, vedoucí severoamerické iniciativy Our Lady of Lourdes Hospitality North American Volunteers. Na sociálních sítích uvedla, že jde o „promyšlený, empatický a odvážný krok, který mnoha obětem a jejich blízkým umožní bez bolesti vstoupit do svatyně během jubilea“. Marko Rupnik, dříve jezuita, je obviněn z duchovního, psychického i sexuálního zneužívání řeholních sester. V červnu 2023 byl ze svého řádu vyloučen. V současnosti čelí kanonickému procesu vedenému vatikánským Dikasteriem pro nauku víry. Jeho umělecká tvorba, rozšířená po celém světě, dnes představuje výzvu pro mnohé církevní instituce, které se s přítomností jeho děl potýkají. Rupnikovy mozaiky lze nalézt mimo jiné ve Fátimě, ve Vatikánu, v národní svatyni sv. Jana Pavla II. ve Washingtonu či u hrobu sv. Pia.V roce 2023 přistoupili k zakrytí Rupnikových mozaik i Kolumbovi rytíři, a to ve dvou kaplích v USA – ve svatyni sv. Jana Pavla II. ve Washingtonu a v sídle řádu v Connecticutu. Jednalo se tehdy o dosud nejviditelnější postoj významné katolické instituce vůči dílu někdejšího jezuity.Zdroj: CNA
