Pracovní skupinu, kterou společně řídí Dikasterium pro nauku víry (DDF) a Dikasterium pro legislativní texty, založil papež František v listopadu 2024. Jejím cílem je vyplnit jednu z nejpalčivějších mezer v církevním právu: určit, jak má být duchovní zneužívání – spojené s manipulací, nátlakem či zneužitím autority v náboženském kontextu – klasifikováno jako kanonický delikt.
Arcibiskup Iannone, karmelitán a zkušený kanonista, byl původně jmenován předsedou právě jako prefekt Dikasteria pro legislativní texty. Po jeho přesunu do čela Dikasteria pro biskupy se objevily obavy, že práce skupiny bude narušena. Tyto obavy rozptýlil kardinál Víctor Manuel Fernández, prefekt DDF, který v komuniké ze 14. října požádal o potvrzení Iannoneho ve funkci „pro zachování kontinuity a dynamiky“. Papež Lev XIV. žádosti vyhověl.
Rozhodnutí přichází v době, kdy pět soudců Vatikánského tribunálu začalo projednávat případ jezuity Marka Rupnika, obviněného z psychického i sexuálního zneužívání více žen. Tento skandál odhalil, jak ničivé mohou být formy duchovní manipulace, které však dosud kanonické právo nezná jako samostatně definovaný delikt.
Právě tuto mezeru má nová pracovní skupina odstranit: jasně vymezit, co duchovní zneužívání je, jaké má mít kanonické tresty a v jakých vztazích autority může vznikat.
Odborníci na církevní právo i teologii dlouhodobě upozorňují, že církev musí chránit nejen před fyzickým či sexuálním násilím, ale také před zneužitím svědomí a víry, které se může objevit ve vztazích duchovního doprovázení či poslušnosti.
Pokud skupina dokončí svou práci včas, právě proces s Markem Rupnikem by se mohl stát prvním případem, kde bude nově definovaný zločin duchovního zneužívání použit. To by znamenalo zásadní posun v církevním právu i v kultuře zacházení s autoritou.
Jak poznamenal jeden z římských kanonistů: „Výzvou není jen potrestat provinění, ale chránit to, co je posvátné ve vztahu věřícího a jeho pastýře. Definovat duchovní zneužívání znamená chránit důvěru jako takovou.“
Zdroj: Zenit
Datum publikace: 23.10.2025 v 10:48
Vatikánská iniciativa, která má poprvé jasně vymezit a zakotvit pojem „duchovní zneužívání“ v kanonickém právu, učinila významný krok vpřed. Papež Lev XIV. potvrdil, že arcibiskup Filippo Iannone zůstane i nadále předsedou zvláštní pracovní skupiny, přestože byl nedávno jmenován prefektem Kongregace pro biskupy. Pracovní skupinu, kterou společně řídí Dikasterium pro nauku víry (DDF) a Dikasterium pro legislativní texty, založil papež František v listopadu 2024. Jejím cílem je vyplnit jednu z nejpalčivějších mezer v církevním právu: určit, jak má být duchovní zneužívání – spojené s manipulací, nátlakem či zneužitím autority v náboženském kontextu – klasifikováno jako kanonický delikt.Arcibiskup Iannone, karmelitán a zkušený kanonista, byl původně jmenován předsedou právě jako prefekt Dikasteria pro legislativní texty. Po jeho přesunu do čela Dikasteria pro biskupy se objevily obavy, že práce skupiny bude narušena. Tyto obavy rozptýlil kardinál Víctor Manuel Fernández, prefekt DDF, který v komuniké ze 14. října požádal o potvrzení Iannoneho ve funkci „pro zachování kontinuity a dynamiky“. Papež Lev XIV. žádosti vyhověl.Rozhodnutí přichází v době, kdy pět soudců Vatikánského tribunálu začalo projednávat případ jezuity Marka Rupnika, obviněného z psychického i sexuálního zneužívání více žen. Tento skandál odhalil, jak ničivé mohou být formy duchovní manipulace, které však dosud kanonické právo nezná jako samostatně definovaný delikt.Právě tuto mezeru má nová pracovní skupina odstranit: jasně vymezit, co duchovní zneužívání je, jaké má mít kanonické tresty a v jakých vztazích autority může vznikat.Odborníci na církevní právo i teologii dlouhodobě upozorňují, že církev musí chránit nejen před fyzickým či sexuálním násilím, ale také před zneužitím svědomí a víry, které se může objevit ve vztazích duchovního doprovázení či poslušnosti.Pokud skupina dokončí svou práci včas, právě proces s Markem Rupnikem by se mohl stát prvním případem, kde bude nově definovaný zločin duchovního zneužívání použit. To by znamenalo zásadní posun v církevním právu i v kultuře zacházení s autoritou.Jak poznamenal jeden z římských kanonistů: „Výzvou není jen potrestat provinění, ale chránit to, co je posvátné ve vztahu věřícího a jeho pastýře. Definovat duchovní zneužívání znamená chránit důvěru jako takovou.“Zdroj: Zenit
Datum publikace: 22.10.2025 v 10:01
Papež Lev XIV. přijal v pondělí 20. října ve Vatikánu šestici členů správní rady organizace ECA Global (Ending Clergy Abuse) – mezinárodní asociace pro lidská práva, která se zasazuje o spravedlnost, uzdravení a větší podporu pro oběti zneužívání ze strany duchovenstva. Podle účastníků se jednalo o „historický krok plný naděje“ směrem k hlubší spolupráci mezi katolickou církví a těmi, kteří byli v minulosti zraněni právě v jejím prostředí. Setkání se zúčastnila šestice členů vedení organizace ECA Global, která zastupuje oběti a aktivisty z více než třiceti zemí světa. Přijetí u Svatého otce vnímali jako významný moment otevřeného dialogu. „Byl to velmi důležitý rozhovor,“ uvedla Gemma Hickeyová, předsedkyně správní rady ECA a zároveň oběť zneužívání v Kanadě. „Odráží společné úsilí o spravedlnost, uzdravení a skutečnou změnu. Oběti dlouho hledaly místo u jednacího stolu – a dnes jsme měly pocit, že jsme byly konečně vyslyšeny.“Schůzka navázala na dopis, který ECA adresovala nově zvolenému papeži krátce po jeho inauguraci. Svatý otec na výzvu zareagoval vstřícně a projevil ochotu k otevřené spolupráci.„Nepřišli jsme pouze sdílet své obavy, ale také hledat společné cesty, jak zajistit účinnou ochranu dětí a zranitelných dospělých po celém světě,“ doplnila Janet Aguti, místopředsedkyně ECA z Ugandy. „Věříme, že spolupráce je nejen možná, ale i nezbytná.“ Krátce před tímto setkáním, 16. října, zveřejnila Papežská komise pro ochranu nezletilých svou druhou výroční zprávu. Ta hodnotí konkrétní kroky a opatření přijatá diecézemi po celém světě na poli prevence a ochrany před zneužíváním.ECA Global (Ending Clergy Abuse) je mezinárodní iniciativa, která sdružuje oběti, obhájce lidských práv a odborníky z více než třiceti států. Jejím cílem je nejen poskytnout pomoc obětem, ale také vyzývat církev k odpovědnosti, transparentnosti a konkrétním krokům směřujícím k nápravě minulých pochybení.Zdroj: Vatican News - italská sekce
Datum publikace: 16.10.2025 v 13:55
Papežská komise pro ochranu nezletilých zveřejnila ve čtvrtek 16. října svou druhou výroční zprávu, která přináší doporučení pro „informované naslouchání“ a pro ekonomickou, psychologickou i duchovní podporu obětí. Dokument zároveň zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti v komunikaci, veřejného přijetí odpovědnosti ze strany církve a efektivnějších mechanismů hlášení případů. Zpráva nabízí praktickou příručku vycházející z přímých zkušeností obětí. Jejím cílem je pomoci církevním společenstvím zavádět účinná nápravná opatření, krok za krokem postupovat při hlášení případů a usilovat o větší srozumitelnost celého procesu.Pokyny Komise zahrnují důraz na respektující naslouchání, přístup k informacím o vlastním případu a zajištění psychologické i duchovní podpory. Součástí má být také veřejné uznání způsobené újmy a převzetí odpovědnosti. Předseda Komise, arcibiskup Thibault Verny, označil tuto misi za „neustálou pouť“.Zpráva vychází z konzultací s oběťmi sdruženými ve zvláštní pracovní skupině a ze spolupráce s necirkevními organizacemi. Z těchto setkání vyplynula potřeba více naslouchající církve a existence jasnějších struktur pro hlášení případů.Komise doporučuje vytvoření bezpečných prostor, kde mohou oběti sdílet své zkušenosti – i přímo s církevními autoritami. Náprava podle ní není jen individuální povinností, ale společnou odpovědností celé komunity, která má vytvářet prostředí péče, úcty a vzájemného respektu.Zpráva rovněž vyzývá k dlouhodobé psychologické a duchovní podpoře a k finanční pomoci obětem, například při hrazení léčby. Církev má také uplatňovat přiměřené sankce vůči těm, kdo se dopustili zneužívání nebo jej kryli.Oběti by měly mít přístup k informacím o svém případu, protože jde o důležitý krok k uzdravení. Komise proto doporučuje vzdělávací programy pro duchovní i laiky, které by podporovaly proces společného uzdravování.Zpráva dále vyzývá k jasné komunikaci o důvodech odvolání nebo rezignací církevních představitelů a ke zjednodušení postupů při řešení případů z minulosti. Navrhuje také vznik mezinárodní akademické sítě katolických univerzit zaměřených na ochranu lidských práv a prevenci zneužívání.Komise doporučuje zavedení povinného mechanismu hlášení na všech úrovních církevních struktur. Církevní společenství mají podle ní podporovat větší transparentnost a institucionální odpovědnost, jak zdůrazňoval papež František. Zpráva rovněž potvrzuje klíčovou roli apoštolských nunciů, kteří mají doprovázet a podporovat místní církve v ochraně nezletilých.Zpráva shrnuje situaci v několika zemích, včetně Itálie, Gabonu, Japonska, Portugalska, Slovenska, Etiopie či Keni.V Itálii oceňuje pokrok v oblasti prevence a ochrany, zejména díky systému vytvořenému Italskou biskupskou konferencí (CEI). Ten zahrnuje národní, regionální i diecézní úroveň, dohled a odborné školení. V zemi funguje 16 regionálních ochranných služeb, 226 diecézních a mezidiecézních center a 108 poradenských míst. Přesto Komise upozorňuje na přetrvávající regionální rozdíly a chybějící centrální úřad pro analýzu hlášení.Zpráva konstatuje, že v mnoha částech světa, zejména v Africe, Asii a Latinské Americe, stále chybí prostředky a odborná pomoc. Přesto uvádí několik inspirativních příkladů: tradiční komunitní léčebnou praxi Hu Louifi v Tongu, výroční zprávu o doprovázení obětí v USA, revizi pokynů v Keni, Malawi a Ghaně či projekt Odvaha dívat se v diecézi Bolzano-Bressanone.Zpráva zdůrazňuje potřebu mezidikasteriální spolupráce v rámci římské kurie. Vyzdvihuje zejména činnost Dikasteria pro evangelizaci, které podporuje přibližně 1 200 místních církví a dohlíží i na jejich ochranné programy.Jedna část dokumentu se zaměřuje na sociální iniciativy církve. Komise oceňuje reformy, které zavedlo hnutí Fokoláre, například vznik nezávislé komise pro řešení případů zneužívání, novou politiku informování a pokyny pro podporu obětí.Závěrem se zpráva věnuje pokroku iniciativy Memorare, kterou Komise založila v roce 2022. Program shromažďuje prostředky od biskupských konferencí, řeholních řádů a nadací a pomáhá církvím v zemích globálního Jihu s omezenými zdroji. V současnosti existuje 20 projektů po celém světě – mimo jiné ve Rwandě, Venezuele, Argentině, Keni, Hondurasu, Malawi, Panamě či Zimbabwe – a další jsou v přípravě.Zdroj: Vatican News – anglická sekce
